Hrady, zámky a pravěká hradiště

Hrad Bouzov – veřejnosti přístupný objekt
Romantický hrad založený na přelomu 13. a 14. století se nachází v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka. Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, pak panství s hradem koupil Řád německých rytířů. Od roku 1945 je majetkem státu. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku.
Tvrz Drahanovice (Černá věž) - veřejnosti přístupný objekt
Černá věž je pozůstatkem gotické tvrze ze 13. až 14. století a je ojedinělou památkou stavební činnosti nižší šlechty na střední Moravě. V prostorách Černé věže se nachází stálá expozice Vlastivědného muzea Olomouc vztahující se k archeologii a historii obce a jejího okolí. Nejvyšší patro je uzpůsobeno jako malá galerie a slouží pro pořádání výstav různých žánrů.
Tvrz Vranová Lhota - veřejnosti nepřístupný objekt
První písemná zmínka o tvrzi Vranová Lhota je z roku 1406, kdy ji jako zástavu získávají páni z Vildenberka. Ve století 15. - 16. byla tvrz výrazně přestavěna. Další úpravy byly prováděny v 16. století za Dětřicha Lhotského z Ptení nebo za Jana Kobylky z Kobylího převážně v interiérech. Tvrz je nyní v soukromých rukou majitelky a je tak postupně opravována.
Zámek Náměšť na Hané - veřejnosti přístupný objekt
Zámek si nechal na tzv. "zelené louce" postavit Ferdinand Bonaventura hrabě z Harrachu. Nejkrásnějšími interiéry zámku jsou Červený a Zlatý salonek a knihovna. Z vybavení přitahují největší pozornost honosné kočáry ze sbírek olomouckého arcibiskupství. Zámek je obklopen parkem s lipovou alejí.
Zámek Čechy pod Kosířem - veřejnosti přístupný objekt
Klasicistní zámek obklopený přírodně krajinářským parkem o rozloze 21,5 hektaru, který patří k nejcennějším objektům historické zeleně na Moravě, je spjat se šlechtickým rodem Silva-Tarouca. V současné době zámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí, prohlídková trasa by měla být veřejnosti zpřístupněna v roce 2015.
Zámek Konice - veřejnosti přístupný objekt
Barokní zámek byl postaven v letech 1703 - 1705 olomouckým stavitelem Lukášem Glöckelem na místě bývalé středověké tvrze. Dnes je v zámku obřadní síň se vzácnými stropními freskami, zámecká galerie, expozice zvyků a řemesel s největší sbírkou seker v České republice a informační centrum.
Zámek Chudobín - veřejnosti nepřístupný objekt
Tvrz Chudobín vznikla na přelomu 14. a 15. století. Na sklonku 16. století ji tehdejší majitelé přestavěli na renesanční zámek. Rudolf Kryštof z Wittenu nechal zámek v letech 1712 až 1714 důkladně přestavět v barokním slohu.Terschové, poslední majitelé panství před druhou světovou válkou, nechali v roce 1847 zámek přestavět pseudorenesančně.
Zámek Jesenec - veřejnosti nepřístupný objekt
Barokní patrový zámek byl vybudován v roce 1711 na místě bývalé tvrze jako letní klášterní rezidence. Od roku 1794 vystřídal několik majitelů načež v roce 1933 přešel do vlastnictví sester dominikánek v Řepčíně, které zde zřídily zaopatřovací ústav. Zámek je zajímavý především díky své bohatě členěné fasádě jižního průčelí, ke kterému vede překrásné dvouramenné schodiště.
Zámek Krakovec – veřejnosti nepřístupný objekt
Zámek v Krakovci je kompletně zrekonstruován. Pohled na něj je možný pouze přes nádhernou kamennou zídku z obce. Tvrz v Krakovci je doložena k roku 1397. Upravena byla v pozdní gotice a tvoří východní a severní křídlo dnešního zámku. Zástřizlové přestavěli tvrz roku 1613 na renesanční zámek, přistavěno bylo západní a jižní křídlo.
Zámek Laškov – veřejnosti přístupný objekt (dnes obecní úřad)
Zámek vybudovaný z bývalé tvrze z 15.století. Nyní v zámku sídlí úřady obce. K zámku náleží také krásný park, ve kterém rostou některé vzácné dřeviny jako je např. liliovník tulipánokvětý, borovice hedvábná, tis červený a další.
Zřícenina hradu Náměšť na Hané
Náměšťský hrad stával na ostrožně nad pravým břehem potoka Šumice na jihozápadním okraji obce Náměšť, zvané Kapounov, v místě, kde se dosud říká Na hradě. Jádro hradu chránila od jihozápadu k jihovýchodu ve velkém oblouku soustava příkopů; celé hradisko má obvod 150 m a největší průměr 50 m. První písemná zpráva o hradu pochází z r.1423.
Zřícenina hradu Stražisko
Na vyvýšenině nad vsí Stražiskem, kde dnes stojí barokní kostel, stával v minulosti hrad Stražiště (Grünberg). Hrad vznikl pravděpodobně v druhé polovině 13. století a jeho prvním známým majitelem byl Adam z Konice, který v r. 1326 používal na pečeti titulu Adam z Grünberku. Z hradu dnes zbyla pouze část hradního příkopu.
Zřícenina hradu Špránek u Vojtěchova
Zakladatelem hradu Špránek byl nejspíš brněnský sudí Dětřich ze Spran, v jehož přídomku je roku 1313 poprvé zmiňován. Pro stavbu hradu vybral stavebník výrazný skalní útvar dnes zvaný Zkamenělý zámek. Jeho stěny jsou 50 m vysoké a od planiny před hradem jej oddělují dvě 18 m široké uměle rozšířené skalní rozsedliny.
Zřícenina hradu Vraní hora u Vranové Lhoty
Hradní vršek zaujme každého poutníka cestujícího z Bouzova na Moravskou Třebovou či na Jevíčko. Má ideální strategickou polohu uprostřed údolí, jež křížila historická trasa přicházející ze severní oblasti Malé Hané a pokračující dále na Mohelnicko. Hrad byl vybudován pravděpodobně v první polovině 14.stol. a připomíná se v r.1351 jako středisko panství, k němuž náleželo 7 okolních vsí.
Pravěké hradiště u Kladek
Hradiště z pozdní doby bronzové (cca 1050 - 800 př. n. l.) objevené v roce 2010 při terénní archeologické prospekci. Na základě zjištěných skutečností se předpokládá vazba hradiště na komunikaci propojující úrodné enklávy Hané a Malé Hané. Nejstarším zjištěným předmětem je jehlice varianty Sudoměřice datovaná do fáze B B1.
Pravěké hradiště Rmíz u Laškova
Mohutné hradisko (cca 10 ha) bylo v blízkosti Náměště na Hané a Laškova vystavěno na počátku eneolitu lidem, který přišel od severu a přinesl tzv. baalberskou keramiku staršího stupně kultury nálevkovitých pohárů. Opevnění hradiska s čelní kamennou zdí z 1. třetiny 4. tis. př.n.l. je možno označit za „nejstarší dosud odkrytou kamennou architekturu podobného charakteru ve střední Evropě“.
Slovanské hradiště na Dubovém kopci u Drahanovic
Patrně nedokončené raně středověké hradiště nacházející se 1,5 km jihozápadně od obce Drahanovice na západním výběžku Velkého Kosíře. Hradiště zaujímá půdorys o rozměrech 50 a 65 metrů.
Pravěké hradiště u Slatinek
Hradiště leží na hřbetu mírně se svažujícím k východu v poloze „U Varhan“. Hradiště má oválný půdorys o rozloze 7 hektarů. Je opevněno valem o výšce pohybující se mezi 0,5 až 2 metry. Dle archeologických nálezů lze hradiště datovat do kultury nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné (cca 3500 př. n. l.).